Jdi na obsah Jdi na menu
 

 

Mateřský jazyk

10. 10. 2018

krkonose-2.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mateřštinu se učíme podvědomě. Ještě před narozením vnímáme pohyby, pocity, náladu a tóny. Hned po narození slyšíme řeč, kterou vnímáme. Jednotlivá slova přejímáme od své matky, a proto se tato řeč nazývá mateřštinou. Do roka se vyslovují jednoduchá slova jako např.: máma; táta; papů; pá, pá apod. Do tří let umí dítě mluvit v souvislých větách. Proto je pro každého člověka nejkrásnější jeho rodná řeč.

 

recovy-vyvoj.jpg

 

 

Autor fotografie Mgr. Lucie Zapletalová [on line]

 

 

 

 

 

 

  • Každý mateřský jazyk je oslavován básníky a spisovateli.
  • Je nositelem kultury, vzdělanosti a tisícileté zkušenosti našich předků.
  • Slovní zásoba
    • aktivně používaná slova v hovorové i psané formě
    • pasivně používaná slova jsou známá, ale nepoužívaná
  • Rodný jazyk by se měl vázat na rodnou zemi a krajinu, která by měla být naším domovem
  • Domov se pojí s rodinou, (dříve rodným domem), což by se dalo nazvat dědictvím po otci (otčina) a později vlast.

Rodnému jazyku se sice říká mateřština, ale rodné zemi otčina.“ (příručka.ujc.cas.cz [on line])

 

Při používání jazyka se dbá na estetiku nebo přesnost a funkčnost.  Přesto můžeme číst a slyšet:

  • „Díky vysokému věku nemohu sehnat práci.“ Tímto výrokem přece slovo děkuji, ztrácí vyjádření uznání za dobře vykonanou práci a nezištnou pomoc.
  • Ještě nedávno používaná citoslovce dnes prakticky nejsou nikde slyšet ani vidět, jako by bylo něco nevhodného na větách: „ „Uprostřed ztichlého sálu bylo slyšet kuc, kuc.“; či „ Auvajs, au to to bolí.“; nebo „Žbluňk do vody.“
  • Mnozí řečníci rádi používají oslí můstek, aby nesouvisející témata záměrně spojili v jeden celek.

 

Neobvyklé tvary podstatných jmen

To

 

Ten

dítě

oko, ucho

hrabě, kníže

ty

 

ta

děti, bez dětí, s dětmi

oči, bez očí, s očima

hrabata, knížata

 

 

 

 

Číslovky

Jedna

 

 

1

Říkadla

Rozpočítání

1 pytel

1 květina

1 město

celá

Jedna dvě Honza jde …

Raz dva

21 (dvacet jeden) pytel

21 (dvacet jedna) květina

21 (dvacet jedno) město

Dvě

2 hrady

2 písně

2 stavení

102 (sto dva) hrady

102 (sto dvě) písně

102 (sto dvě) stavení

Dvojka

Duo

 

Ve škole ale i v soutěži

2 samostatně vystupující umělci

Tři a čtyři

3 roky

4 řeky

3 křesla

53 (padesát tři) roky

54 (padesát čtyři) řeky

53 (padesát tři) křesla

Pět a více

5 strojů

5 korun

5 hesel

1 555 (tisíc pět set padesát pět) strojů

1 555 (tisíc pět set padesát pět) korun

1 555 (tisíc pět set padesát pět) hesel

Nula

nic, žádný

0,35

žádná celá třicet pět setin

 

Vyjádření množství

Vyjádření

Kde kdo

O tom už přece kde kdo ví

Kdosi

Kdosi se tam schovává

Někdo

Vždyť on je někdo

Někoho vám pošleme na výpomoc

Hodně

Je tu hodně práce

Málo

Máme málo času

Více

Na takové šaty by bylo nutno více látky

Déle

Byli jsme déle venku

Méně

Máme méně informací, než by bylo třeba

Dost

Už toho bylo dost; už mám toho všeho víc než dost

Kdysi

Kdysi dávno … (začátek mnohých pohádek)

Něco

Alespoň něco nám ještě zbylo

Žádný

Žádný neví, … (začátek písně)

Nic

Nezbylo mu vůbec nic

 

Zdůraznění

Prší a prší; sněží a sněží; už je toho až až

 

Negativní ohodnocení zájmeny

  • Podívej se na ni/tu …
  • Ten šizuňk
  • Ti gauneři
  • O těch se nedá říci nic dobrého
  • Těm se radši vyhni
  • Ten nikdy nic neví
  • Co je to za člověka? Dá se mu vůbec věřit?

 

V naší zemi se mluví a píše česky, i když zde má velké množství lidí jiný mateřský jazyk či nářečí. Čeština jako jiné živé jazyky přejímá a i počešťuje slova z jiných jazyků.

 

„Hleďme my sobě své mateřštiny! V ní je vzdělanost naše. Ne podle množství různých vědomostí, nýbrž podle toho, jak s větší či menší jasností, umíme mysliti a myšlenky své sdělovati …“ (Jan Neruda, Národní listy 18. 5. 1890. Zdroj: JANÁČKOVÁ, Jaroslava. Chvála české řeči)

 

Literatura a internetové zdroje

  1. NĚMEC, Igor. Dědictví řeči. 1986. Panorama. 468 s. ISBN: 11-113-86
  2. HRDLIČKA, Milan. Bohemistické miniatury. 2013. Praha Karolinum 121 s. ISBN: 978-80-246-2176-0
  3. Jan Neruda. Národní listy 18. 5. 1890
  4. příručka.ujc.cas. [on line]
  5. Autor fotografie Mgr. Lucie Zapletalová [on line]